Kdo by neznal Nikkiho život na pokraji smrti v druhé půlce 80. let. Jeho vztah k lidem, ke kapele a k jeho milence Vanity. Heroin je svině a spolu s dalšími kvanty drog co Nikki bral, aby zmírnil negativní účinky drogy co si vzal před tím, se nedivím že mu začalo strašit ve věži a znenadání si zapisoval co se v té zatemněné, avšak geniální mysli odehrává. A tak po nezbytných úpravách vznikla autobiografie Heroinové deníky s opravdu výtečným písníčkovým soundtrackem.
Nikki Sixx musí být šťastný člověk, nejenže přežil ty hnusy, co jsou napsané v jeho knize, ale měl opravdové štěstí na výběr muzikantů. James Michael je fenomenální zpěvák (i slušný bubeník a klávesista) a jako jeden z mála v záplavě zpěváků všech možných moderních rockových kapel má svůj specifický výraz a styl zpěvu. Kytarista Darren Jay Ashba dokázal, že to není jen slabší odvar Slashe v současných Guns N´ Roses a odvedl skvělou práci. Podle mě si našel osobitý styl který nekopíruje Slashe, Micka Marse ani Jerryho Hortona a může se směle postavit na jejich úroveň.
Co napsat k samotným písním? Samozřejmě nezmění historii rockové hudby, ale není to jen skvěle muzikantsky odvedená práce. Je to hudba napsaná do srdce a plná emocí a toho kdo četl Deník vtáhne do děje plného špíny a nadějí na lepší zítřky. Ani posluchače neznalého knihy hudba nebude nudit. Kapelmajstrův rukopis 80. let je znát, ale zároveň to zní moderně a na rozdíl od Mötley ponuře. James Michael fenomenálně střídá různé hlasové polohy (a skvěle bubnuje a hraje na klávesové nástroje). DJ Ashba se svojí kytarovou hrou snaží navodit atmosféru druhé půle 80. let a daří se mu to dobře. Občas si posluchač vzpomene na Girls Girls Girls.
Z obsažených skladeb asi nejvíc vyčnívá hitová singlovka Life is beautiful, koncertní pecka napsaná tak aby si mohli fanoušci s kapelou zazpívat. Ale nemůžu říct, že by album obsahovalo nějaké vycpávky, každá skladba je stejně zajímavá jako příběh odehrávající se v knize. Oči nám můžou zvlhnout při Pray for me, Tomorrow, Dead man´s ballet, či Girl with golden eyes, kdy se nám může vybavit obraz samotného Nikkiho Sixxe. James Michael vše procítěně zazpíval, emoce se vyplaví na povrch při každém Ashbově sólu. A všechno nám Nikki připomene ve svém vyprávění během celé desky.
Jak jsem již řekl. Hudba Sixx:A.M. asi těžko přepíše rockovou historii, nehrají si na Mötley Crüe (což je jen dobře), ale je to příjemný svěží závan poctivé hudby, která zní moderně a zároveň osobitě ve vše možné záplavě braku moderních rádoby rockových kapel. The Heroin´s diaries soundrack je výborný zhudebnělý příběh z jednoho období života jedné slavné rockové hvězdy s krásným happyendem a může potěšit každého, nejen jeho fanoušky. Pokud ovšem budou chtít být potěšeni.
↧