Chlapci se nám zase pohádali a z losangeleské bandy nám tentokrát odešel bubeník Tommy Lee. Podle mě on je mnohem více nepostradatelný, než zpěvák Vince Neil, jelikož album z roku 1994, kde Vince nepůsobil, ačkoliv se naprosto vymyká dosavadní tvorbě Mötley Crüe, je mnohem záživnější a kvalitněji napsané, než New Tattoo. Tak tedy Tommyho Lee nahradil zkušený Randy Castillo, který se nejvíc proslavil v bandu Ozzyho Osbourna v jeho nejslavnější éře mezi léty 1986-1993. Randy Castillo je klasický rocker staré školy a do divoké bandy věčných mladíků my vůbec nezapadl (ačkoliv je Randy divočák).
Co se týče samotné muziky je to velmi slabý odvar toho, na co jsme byli zvyklí, dokonce novátorské pokusy na Generation Swine jsou zábavnější. Hned úvodní tóny Hell on high heels nás ne zrovna moc mile překvapí. Prapodivný riff, který je u Mötley neslýchaný. Dál pokračuje ve středním tempu s nudným groovem a ještě příšernějším refrénem. Opravdu velmi špatný úvod a kdybych tam neslyšel zpívat Vince ani bych nepoznal, že to jsou Mötley Crüe, neboť i typická kytarová hra Micka Marse se někam ztratila. Neodpustím si srovnání s albem z roku 1994. I když tam zpívá John Corrabi, zpěvák z úplně jiného těsta a třímá v ruce druhou kytaru, Tommy Lee tam byl prostě znát a i hra Micka Marse byla jasně rozpoznatelná.
Druhá skladba je o poznání lepší a svižnější. Mick Mars dal už o sobě malinko znát, ale ty bicí... žádnej groove. Stejně jsou na tom i Dragstrip superstar, Punched in the teeth by love, Fake, Porno star a White Punks on dope které nejvíc zaujmou vtipným textem. Šedý průměr, ale lepší jak úvod.
Podle mě co na tomto albu kapele nejvíce sedlo jsou obě balady. Titulní New Tatoo a Hollywood ending. Sice nejsou nic extra, ale není na nich absence důležitého člena kapely tak znát. Zbytek skladeb je nehorázná nuda, kterou i když máte CD puštěné prostě přestanete poslouchat. Popsal bych je stejně jako úvodní skladbu. Zatímco tu si poslechnete, protože je první a nepřeskočíte ji.
Holt, u některých kapel můžete problémového člena nahradit a nebude to znát, ale u Mötley to dost dobře nejde. Tommy Lee je prostě nenahraditelný a jedinečný a při vší úctě k Randymu Castillovi (buď mu zem lehká) jeho styl hry udělal z už tak průměrných a podprůměrných skladeb ještě nudnější muziku a hostující bubenice na následném turné, Samantha Maloney bohužel nedokázala dodat žádné ze zahraných skladeb dodat tu správnou šťávu. Ale abych vše nehodil na bubeníky, on ani kapelmajstr Nikki Sixx, potažmo zbytek kapely nebyl tenkráte ve formě, což jen potvrdilo přerušení činnosti v následném roce. Tak jako tak je New Tattoo celkem zbytečné album. 2 a 1/3 hvězdy. Ta třetina je pamácte Randyho Castilla.
↧