Druhé album Boba Dylana jsem dostal od svého kamaráda z USA před několika desítkami let (huh... to to letí).
Znal jsem několik jednotlivých skladeb, ale album celé nikoliv.
Jiří Černý mi ale album osobně doporučil a protože k němu chovám respekt a úctu, tak jsem ho poslechl a tehdy si ho objednal.
BLOWIN´ IN THE WIND, GIRL FROM THE NORTH COUNTRY, MASTERS OF WAR, A HARD RAIN´S A-GONNA FALL, DON´T THINK TWICE, IT´S ALL RIGHT, OXFORD TOWN, CORRINA CORRINA a I SHALL BE FREE.... jsou jednoznačné folkové hity, které oběhly svět a patří do zlatého fondu všech folkařů s akustickou kytarou a foukací harmonikou asi dodnes.
Některé dnes znějí i u táboráků a možná na mejdanech těch dříve narozených. Ale ani zbytek alba není marný.
Asi je pro nepřipraveného třeba si zvyknout na Dylanův nosový hlas a občasné intonační prohřešky. Na druhé straně je tady cítit cit pro blues a všechno je výtečně zfrázováno.
Nic pro rockera... to je fakt.
V r. 1963 ale také nikoho nenapadlo, že v r. 1965 Dylan radikálně změní mapy a bude vystupovat s rockovou kapelou a jak o osm let později bude se dvěma ze skladeb z tohoto alba "ovládat" Madison Square Garden a celé rockové auditorium.
Jedinou nevýhodou alba byl jeho hodně špatně sejmutý zvuk... (není to případ Garyho Moorea) a tak neubírám v hodnocení, protože album je poselství
a má "vyšší cíle"...
↧