Vlastně jsem si původně tuhle placku kupovat
nechtěl.Recenze,které se mi podařilo najít,nebyly
povzbudivé a nijak zvlášť mě nepřesvědčily ani
skladby Out Of Vesuvius a Red Sky At Night,které
jsem si poslechl na netu.Ale.Pak proklikal jsem se
na úvodní P´S March a ta se mi okamžitě zadřela
pod kůži.Následovalo několik repríz a nakonec
dopadlo to tak,jak muselo a kotouček spočinul
na polici mezi ostatními nahrávkami těchto
holandských mistrů.
Úvod desky je jako hrom.Z beden se vyvalí
zmíněný P´S March,do pochodu vyhrává flétna
neuvěřitelně chytlavou melodii a v pasážích,kdy kapela zvolní,dostane k melodickému sólu prostor Akkerman.
Úžasná skladbička,která může směle se rovnat se
šlágry,jako jsou House Of The King,Hocus Pocus,nebo
Sylvia.
Následující Can´t Believe My Eyes už je zcela
v režii Jana Akkermana.Trochu jsem s ní zápasil,pro
kytaristy možná inspirující,ale mě tam chybí nosnější téma,prstolamy mají nad melodií tentokrát
navrch.Leč přišel jsem jí na chuť a líbí se mi.
Focus V je náladotvorná křehule,jak barmanka
z jazzového klubu,poslouchá se to dobře,pro mě
druhý vrchol alba.
Out Of Vesuvius je víceméně improvizací,
v předlouhých sólech vystřídají se Akkerman s
van Leerem,tenhle kousek mě až tak nebere.V
následující Glider je slyšet pro Thijs van Leera
typické halekání,tohle mě zase baví.
Z Red Sky At Night se nakonec vyklube
příjemný,melodický kousek v pomalejším tempu,
nejprve můžeme vychutnat si Akkermana a když přidá
se na flétnu i van Leer,jedno oko by nezůstalo suché.Výborné Spoke The Lord Creator chybí jen to,
že je tak krátká a vynikající je i Crackers,krerá
mi děsně připomíná Roentgen 19:30 od Progres 2.
Ship Of Memories je jen takovým outrem a
následuje Hocus Pocus v singlové verzi.Je trochu
zkrácená,přearanžovaná,ale to podstatné v ní
samozřejmě zůstalo,jen žasnu,jak ostrý a zreslený
zvuk má kytara.
I když se vlastně nejedná o řadovku,ale
o drobky a zbytky z předešlých nahrávání a kupoval
jsem si jí v podstatě kvůli jejímu otevíráku,
nemám nejmenší problém si ji poslechnout celou.
Dobrá deska.
↧