Myslím,že se tenhle debut Progressorům povedl.Na
zadek si z toho sice nesednu,ale na druhou stranu
si tu hodinku s jejich hudbou dokážu docela užít.
K jednotlivým skladbám:Úvodem trochu toho instrumentálního muzicírování a už je tu Sochorova
Jako Hélios.V podstatě jednoduchá písnička s pěkným
textem a příjemnou melodií,nic proti.Jen mě mrzí,že
v okamžiku kdy se začíná něco dít neodvratně končí
fade outem.Ikaros je volným pokračováním písně předchozí.Opět pěkný text čerpající z řecké mytologie,pomalejší tempo a povedená melodie.Tak jako má Poseidonův trojzubec tři hroty,má pro mne i tato deska tři vrcholy a tím prvním je Strom Zdeńka Kluky.Skladba je působivě vygradovaná,když klidný úvod vystřídá mohutný refrén podmáznutý řízným aranžmá.Osobně se mi velice zamlouvají i ta dvě
krátká splašená instrumentální intermezza.Trochu
členitější Argonaut je opět opatřen pěkným textem,ale závěr skladby s houkajícími sbory mi přijde trochu úsměvný.Ptáčník už je ale zase úplně
jiné kafe,můj osobní favorit č.2.Šlágr jako z hitparády.Po jeho poslechu mi ústřední melodie
šrotuje v hlavě minimálně týden.
No a je tu druhá strana desky,s trochu jiným materiálem-částečně převzaným-a nazpívaným v angličtině.We Can Work It Out.Je chválihodné,jak
kapela původní skladbu k nepoznání překopala,ale
tady už se dostávám na tenký led.Až příliš se to vzdaluje hudbě,kterou normálně poslouchám.Má
parketa to není a přijde mi to trochu kostrbaté a
hlomozivé,těch vokálů je tam na mě přespříliš.
Jednoduchá písnička Time neurazí ani nenadchne,krátká instrumentální pasáž se mi líbí.
I Feel Free je další předělávka.Přiznávám se,že
originál neznám,ale není problém si ho vyhledat.
Verzi od Progress však spíš přetrpím a těším se na
následující A Lovely Day.Třetí vrchol.Tenhle kousek
miluju,je pěkně členitý s několika zvraty,bombastickým závěrem a přebohatým aranžmá.
Tohle je šrapnel,Hlaváčku!Poslední Good Bye je pak
onou třešničkou na dortu.Melodii má půvabnou a mám radost z využití i tak netradičního a nerockového nástroje,jakým je hoboj.
Bonusy mě těší,nedělá mi problém cedlo si poslechnout téměř celé.Vypínám to vlastně až před
úplně posledním kusem People Get Ready a to z důvodu
mizerné kvality záznamu.Zajímavé je,že znovu nahraná
a tvrdší verze Ptáčníka na mne nepůsobí tak mocně,
jako originál.Sideridisův zpěv písni vtiskl nesmazatelnou pečeť.
První strana desky mě baví víc než druhá,ovšem
A Lovely Day tohle skóre trochu vylepšuje.Pět
hvězd dát nemůžu,pár desek ze zhruba stejného období
si u mě stojí výš.Např.Kuře v hodinkách,Zelená
pošta,nebo první dvě nahrávky Collegium Musicum.
Váhám mezi třemi a čtyřmi,ale vzhledem k tomu,že
následující Mauglí mě až tolik neoslovuje zaokrouhlím nahoru.
↧