Alice Cooper - Welcome to My Nightmare

Koncepční album, kterým Alice ve velkém stylu zakončuje nejvýznamnější a nejvlivnější období své kariéry, vymezené léty 1971 - 1975. Zárove� je to první album, nahrané bez asistence stejnojmenné skupiny, která jej doprovázela už od roku 1968. Alice tu opětovně spojil síly se svým dvorním producentem Bobem Ezrinem a kytaristou Dickem Wagnerem, hostujícím na třech předchozích deskách. Wagner dopl�uje skladatelskou dvojici Cooper/Ezrin na trio, které do konce roku 1974 vytvoří materiál, jehož síla nemůže nechat v klidu snad žádného příznivce reinkarnované čarodějnice. Rock, jazz, pop, kabaret, divadlo a cirkusové freak show v jednom lákavém balení. Nuže, vítejte do JEHO nočních můr! „A zde je má pýcha: Černá vdova. No, není nádherná? A jak je smrtící! Její polibek je patnáctkrát jedovatější než kousnutí chřestýše. Totiž, její jed je vysoce neurotoxický, což znamená, že napadá centrální nervový systém. To způsobuje intenzivní bolest, vydatné pocení, problémy s dýchaním, ztrátu vědomí, prudké křeče a nakonec… smrt. Víte, myslím, že to, co mám na ní úplně nejradši, je její vrozená potřeba dominance, vládnutí. Vskutku, ihned poté, co se spáří s mnohem menším a slabším samečkem, svého manžela zabije a pak ho požírá. Ach, ta je rozkošná. Doufám, že jí chutnal! Taková síla a důstojnost - nezatížená sentimentem. Mohu-li přispět trochou osobní filozofie, cítím, že člověk vládl tomuto světu jako nemotorný a dementní dětský král už příliš dlouho! A jakmile se jeho impérium zhroutí, můj drahoušek Černá vdova povstane jako jeho nejvhodnější nástupce!“ [Vincent Price ve skladbě The Black Widow] "Welcome to My Nightmare": Ponuré uvítání s příslibem zakázaných potěšení. Vchod do divadla bizarností. Klasický song v každém tónu a v každém slovu principála. Smířlivé smyčce v mezihře jsou jen nadechnutím před vstupem do zadní oddělené části cirkusu. Dechová sekce, která píse� po dvou a půl minutách absolutně ovládne, celou kompozici vykopne někam do nadpozemských výšin. "Devil’s Food": V podstatě jeden a půl minuty trvající chuťovka, po níž na scénu přichází démonický Vincent Price. "The Black Widow": Nezapomenutelný, téměř dvouminutový monolog herce, jenž se proslavil rolemi ve filmových verzích příběhů Edgara Allana Poea. Jeden z nejvýraznějších hlasů, jaké kdy měly na svědomí recitativ na nějaké rockové desce, tu s úchylným zanícením vypráví o pavoukovi, jehož kousnutí znamená smrt. Závěrem pak rozvine teorii o tom, že právě tento živočich jednou ovládne svět... Alice nás rychle ubezpečí, že vše, co Vincent Price říkal, je pravda. Z lidstva bude pouhá zásobárna masa, pokud neslíbí věrnost Černé vdově! Kabaretní heavy metal. Dramatický rif, připomínající pohyb pavoučích nohou, blížících se k oběti. Smyčce a dětský sbor v refrénu. Dechovou sekcí zprostředkovaná euforie, která se v závěru zlomí v ozvěnu funerálního marše. "Some Folks": Kabaret pokračuje swingujícím pochodem kostlivců. Rozjásaně znějící refrén, v němž Alice prosí svou lásku o spasení, přechází do působivých litanií. "Only Women Bleed": Velmi ne-aliceovsky a tklivě se tvářící balada o menstruaci, později často přebíraná ženskými interpretkami (např. Tina Turner, Etta James, Lita Ford nebo Tori Amos). Dobrá píse�, která je dávno klasikou. Ovšem té orchestrace je na můj vkus příliš – osobně dávám přednost civilněji znějící singlové verzi. "Department of Youth": Chytlavý popěvek se skandovaným refrénem, navazující na tradici Elected nebo No More Mr. Nice Guy. Poslední z řady Aliceových generačních výpovědí, započaté hitem I’m Eighteen. "Cold Ethyl": Hard rock jak z desky Billion Dollar Babies. Text pojednává o frigidní holce jménem Ethyl. Pokud ale máte rádi morbidní dvojsmysly, můžete jej pokládat za pokračování mistrovy nekrofilní hymny I Love the Dead. "Years Ago": Nástroj starého flašinetáře navodí temně melancholickou atmosféru snové hrůzy. Hlavní hrdina celého příběhu, Steven, který se ve svých nočních můrách stává malým chlapcem zmítaným ve víru bizarního karnevalu, potkává své dospělé já. "Steven": Pompézně rocková kompozice, opět podpořená výraznou orchestrací. Smířlivé pasáže se prolínají s dramatickými, monumentálně působícími okamžiky. Steven vede vnitřní monolog, který upomíná na filozofická přirovnání spánku ke smrti. Do toho se mísí hlasy, jež ho volají do světa živých. "The Awakening": Krátký, temně naladěný song. Steven se probírá ze spánku ve sklepě. Neví jak se tam dostal. Vydává se nahoru a marně hledá svou ženu. Nachází karmínové stopy, vedoucí kamsi do noci. Náhle zjistí, že má na rukou krev. Noční můra pokračuje i po probuzení… "Escape": Závěrečná katarze v podobě chytlavě odsýpajícího rockového songu. Alice si nanáší svůj make up a vyráží na pódium. To je jeho útěk z reality všedního světa. Resumé: Welcome to My Nightmare je jednou z nejpozoruhodnějších rockových desek 70. let a dodnes možná nejlepším albem Alice Coopera.