Poprvé jsem o skupině Plastic People Of The Universe slyšel z úst staršího kamaráda na intru kdy jsem si nahrával tuším Deep Purple In Rock . Přišel k nám na pokoj a říkal, že to jsou všechno sračky, že nejlepší kapela jsou právě ti Plastic People, které slyšel ve Zruči nad Sázavou a to byla dle jeho slov největší pecka. O rok později zprostředkovaně přes jiného kamaráda z Humpolce jsem si nahrál první alba od Captain Beefhearta a Velvet Underground. Zhruba v období kdy jsem psal maturitní písemky tak spolužák přivezl novinku, že Plastic People hráli v Rudolfově u Českých Budějovic a došlo tam ke známému incidentu s policií. Ve druhém ročníku na VŠ jednou přivezl spolubydlící Mladý svět s článkem Případ Magor. V podstatě o procesu s Martinem Jirousem s ukázkami textů Plastic People ( běžím s h…, včera v neděli hrozně mě svrbělo v p… atd). Za rok na to jsem měl možnost se seznámit s nahrávkou mizerné kvality, kde se vyskytovaly Plastic People , DG 307 a další kapely undergroundu. Od té doby jsem o Plastik slyšel tak akorát o činnosti Milana Hlavsy s Půlnocí.
Po revoluci jsem zjistil, že Magor žije pár kilometrů od nás, dokonce koupil stavení v sousední vesnici, na kterém začal od roku 1996 pořádat festivaly údajně na oslavu narozenin s názvem „Magorovo Vydří". Vstup zdarma a účinkoval tam mimo jiné Lou Fanánek, Deep Sweden, Svatopluk Karásek, Dáša Vokatá a taky co si vzpomínám skupina Kulhavá krůta. A jak to souvisí s touto deskou, o které bych chtěl něco napsat? Když vyšel soubor CD v dřevěné krabici tak jsem si jej koupil. Průběžně jsem jej celý přeposlechl a nejvíc mě zaujala právě tato deska. Jsou na ní zachyceny první koncerty jak v Praze ve Slivenci, Zruči nad Sázavou ( o kterém referoval ten můj kamarád) a Praze Krči. Album zahajuje podle mě nádherná skladba ve dvou částech The Universe Symphony And Melody About Plastic Doctor následuje titulní skladba s unikátním textem. Parádní skladby jsou dále Indian Hay, Růže a mrtví a extrémně tvrdá The Tyger. Skvělý je rovněž způsob moderování koncertů Magorem. Když jsem poslouchal jeho slova tak jsem si ho začal vážit jako člověka, protože tady v okolí byl znám jako opilec, který se obnažuje na veřejnosti opravdu k obrazu své přezdívky. Na skupině mě mimo jiné fascinuje skutečnost, že všechny nahrávky byly pořízeny na špatné aparatuře živě bez možnosti studiových úprav. Když se na to ovšem člověk podívá z jiného úhlu tak tato alba vznikla přesně podle představ jak tvořil například Captain Beefheart. V tomto kompletu se mi ještě velmi líbí alba Egon Bondy Happy Hearts Club Banned, Hovězí porážka, Půlnoční myš. Velice pěkné je úvodní slovo Martina Jirouse k albu Bez ohňů je underground.
Mrzí mě , že tato skupina, kdyby měla stejné možnosti jako například Olympic tak jejich desky jsou na světové úrovni a troufnu si říct, že by prorazily i do USA. Příkladně Hlavsův opus magnum Magické noci snese srovnání s většinou rockových evergreenů. Já této desce, nemůžu dát jiný počet bodů než 5
↧