Recenze převzata z německého časopisu Progressive Newsletter. Autor Jürgen Meurer překl. D. Tlolka
http://www.progressive-newsletter.de/ str. 47
Když jsem se poprvé zahleděl na přední stranu této desky, přečetl jsem jméno kapely – samozřejmě mylně – jako Jester. Byl to však chybný postřeh – kapela se jmenuje JESETER a s Marillionem a jeho deskou nemá vůbec co do činění.
Z informací, které jsem se na obalu desky dočetl, jsem nebyl vůbec chytrý. Je to z důvodu mé neznalosti rodné řeči této kapely. JESETER totiž pochází z České Republiky, což je na desce také slyšet. Zpěv v rodném jazyce je četně zastoupen, a tudíž je i důležitým faktorem. Na způsob proměnlivého zpěvu frontmana Tobiho jsem si sice musel zvyknout, ale tak to asi mělo být, protože se mi po čase začal opravdu líbit.
To, co tento kvintet nabízí je muzikálně skrz naskrz mnohotvárné a pestré. Je to ušlechtilý symfonický rock s nahodilými výlety do vod neo progrocku, ale i do jazzových polí.
Stěžejním bodem alba je 20-ti minutový titulní song, který vše otevírá. Vedle pravda patetického, ale s energií podaného zpěvu, přebírají hlavní roli i kytara a klávesy. Velmi pěkná a rozhodující, je mezi jinými, klidná pasáž této skladby s malebným zpěvem hostující zpěvačky.
Tituly 4 a 5 jsou označeny jako bonusové a svou tradiční délkou jsou vlastně zvláštní, neboť první tři skladby mají něco málo pod 36 minut. V jedné z těchto písní hraje důležitou roli hostující houslista Daniel Tlolka, z jehož hraní vyzařuje společná hudební řeč s kytaristou Janem Gajdicou. Skoro všechny kompozice pocházejí od již zmíněného kytaristy.
Celé album zní chvílemi trochu drsně a ještě neuhlazeně, ale tito Češi vědí co hrají a s přesvědčivým šarmem umí zaujmout.
Tato kapela je vysloveně zajímavý objev, který budu mít v každém případě na očích.
DOPORUČENÍHODNÉ!
↧
