Všeobecně se považují osmdesátá léta za špatná, proč, že nepřála hard rocku to přece není žádné neštěstí. V každé dekádě vznikala spousta muziky, a záleží na posluchači zda si umí vybrat. Slovy nejmenovaného účastníka tohoto fóra „ proč se plácat v hardrockovém rybníku, když můžu plavat v rockovém moři“. Kdybych se řídil zásadou, že vše co vzniklo v osmdesátých letech je špatné, tak bych musel odmítnout i tuto desku, a to bych udělal špatně. Toto album nahrála dvojice Fred Frith (kytara, housle, bicí, klávesy, zpěv) a Tom Cora ( čelo, basa, bicí, zpěv) pod označením Skeleton Crew. To co na této desce předvádějí bylo označováno taky jako „velkoměstský folk“. Jedná se o písničkové album na kterém se nachází třináct poloakustických skladeb. Písničky se vyznačují nečekanými změna tempa, melodií a do většiny jsou zakomponovány lidové motivy tu slovanské, tu keltské. Skladba Washington Post připomíná Barrettovu Jugband Blues, na pozadí free rockové písničky hraje dechovka. Slovanské melodie hrané na housle jsou použity třeba ve skladbě We´re Still Free. Při poslechu jste v každém okamžiku překvapováni změnami rytmů, melodií a nálad. Nejste schopni odhadnout co bude následovat. Neznám podobné album, které se vám neoposlouchá a patří k tomu nejzajímavějšímu co vzniklo právě v těch odmítaných osmdesátých letech. Toto duo vystupovalo na podporu tohoto alba v Praze a v Brně. Fred Frith se mimo jiné na těchto koncertech seznámil s Ivou Bittovou a její sestrou Idou a později učinkoval i na jejich deskách. Vzhledem k jedinečnosti tohoto alba nemůžu hodnotit jinak než za 5.
↧