Celou dobu ve vrcholném období AOR jsem nepochopil, proč toto album nebylo jmenováno na ukázku onoho stylu.
Velmi vkusně provedená hudební složka, kde mám dojem, že Livgren skládal "já mám radost". Ta je cítit všude.
Občas je od Livgrena znát, že umí. V podstatě je to jednoduchá věc. Vytvoří krásnou, snovou melodii, pak to zlomí - a po dvou, třech taktech se vrací k tomu samému.
Po těch letech, co album vlastním, ho dávám k poslechu i lidem, kteří učí na ZUŠ. Někdo řekne popovina - ale JAKÁ.
O zvuku hovořit nebudu, těch pár skladeb mluví za sebe.
↧