V roce 1972 byl v časopise Mladý svět zveřejněn sloupek o umělci se ženským jménem Alice Cooper. Na našich dvou radiových stanicích v té době nebyl pořad, který by prezentoval takzvanou západní hudbu a v pořadech jako Pozor zákruta nebo Mikrofórum písničky zpívané jinak než jazykem lidově demokratických států nedávaly. Jinak tomu bylo na Hlasu Ameriky nebo Radio Luxembourgh, kde jsem skladbu School´s Out poprvé slyšel. Písnička se mi líbila a netrvalo dlouho a desku jsem si od kamaráda půjčil k nahrání. Když jsme nahrávali z gramošasi na magnetofon tak jsme neslyšeli, co nahráváme až po nahrání celé desky, jsme si poslechli výsledek.
Deska začíná obrovským hitem School´s Out, který se mi tenkrát hrozně líbil a líbí se mi doposud. Následující skladba Luney Tune je rocková písnička sice nedosahující úrovně titulní skladby, ale slušný rock. V následující skladbě Gutter Cat Vs. The Jets je použit motiv z muzikálu West Side Story. „Street Fight“ popěvek se zvuky pouliční rvačky. „Blue Turk“ je skladba s podtónem blues. „Public Animal Nr.9“ je rychlejší písnička v duchu titulní skladby. Závěrečná „Grande Finale“ s dechovou sekcí připomene skupinu Chicago.
Alice Coopera jsem si hlavně díky hitu „School´s Out“ hodně oblíbil, ale deska pro mě byla celkově zklamáním. Z devíti skladeb se mi líbili čtyři a zbytek byl pro mě tenkrát vata a zůstalo to tak i po čtyřiceti letech a proto mu dávám průměrné tři hvězdičky. Následující album v porovnání s tímto patří ke klenotům, pro které je pět hvězdiček málo.
↧