Pařížská skupína Fille Qui Mousse vznikla počátkem sedmdesátých let a zbylo po ní jedno album, které se dochovalo ve dvanácti kopiích. Album vydala v roce 1998 na CD společnost Spalax, která mimo jiné vydávala desky jiné avantgardní kapely Gong. Skupina je encyklopedisty zařazována do kategorie krautrocku i když se jedná o francouzskou kapelu.
Úvodní skladba Cantate Disparate je improvizace vzniklá online ve studiu se zajímavým sólem na kytaru. Transcription Interrompue je koláž zvuků vzniklá přehráváním klavírní improvizace měnící se rychlostí. Fraîcheur Et Amalgame je „faustovská“ improvizace postavená na bicích a kytaře. Esplanade začíná recitací Barbary Lowengreen do které jsou zakomponovány zvuky připomínající štěkání psa. Recitace končí a štěkavé zvuky přecházejí do temného houkání potápějícího se Titanicu. Résistance Instinctive je klavírní improvizace s hlukovými plochami na pozadí. Skladbu Quatrième Épisode recituje pro změnu mužský hlas za doprovodu percussion a zvuků napodobujících šplouchání vody a zkreslené tahy smyčcem přes struny kytary. Skladba Antinomique je volnou improvizací houslí a dud které hrají keltské motivy a na pozadí vrčí přednatočené pásky. Poslední nejdelší skladba je L'eau Était Vitale, jedná se opět o free rockovou improvizaci, která mi s odstupem připomíná Faust a taky naše Plastic People Of The Universe. Jedná se o originální dílo a raritu, které můžete poslouchat pořád dokola a vždy objevíte něco nového. Ze skladeb bych chtěl vyzvednout úvodní Cantate Disparate, Antinomique a závěrečnou improvizaci L'eau Était Vitale, Jsou to takoví francouzští „Faust“, kteří ale své německé kolegy nekopírují a vytvářejí svůj vlastní originální styl.
Jedná se unikátní a originální album, které se nedá hodnotit méně než pěti hvězdičkami. Tuhle kapelu i album málokdo zná, proto neočekávám reakce.
↧