O Philipu Lithmanovi, který si po přesunu do USA začal říkat Snakefinger jsem se poprvé dočetl na stránkách bulletinu Jazz v souvislosti s Residents. Na některých deskách Residents učinkoval , jeho zvláštní glissandový styl hry na kytaru si můžete poslechnout na albech Fingerprince, Duck Stab a Eskimo. Také Residents pomohli svému chráněnci s jeho prvními alby. Deska Greener Postures byla prvním albem, které jsem od něj vlastnil a také slyšel mimo nahrávek s Residents.
DeskaGreener Postures vyšla v roce 1980 na značce Ralph, která patří skupině Residents. Na albu je devět písniček, ve kterých předvádí Snakefinger svůj nezaměnitelný a nenapodobitelný styl hry na kytaru. Krásně tahavé kytary, které místy znějí, jako když brnkáte na málo natažené šňůry na prádlo. Snakefinger hraje na kytaru a housle, zbytek obstarávají Residents. Mně se líbí deska jako celek i když to není koncepční albu, kdybych měl některé skladby vyzdvihnout tak by to byla úvodní Golden Goat, Living In Vain, The Picture Maker´s Vs. Children Of the Sea a zvláště The Man In the Dark Sedan. V některých skladbách se mu povedly fantastické freak outy, přesně v duchu jeho vzorů Franka Zappy a Captain Beefhearta. Komu se líbí a má rád alba Franka Zappy tak tohle je muzika přímo pro něj.
Tuhle desku i jeho prvotinu si v poslední době pouštím dost často, i když možná první album je o něco lepší tuhle desku jsem slyšel první, mně se líbí více, a proto jí dávám pět hvězdiček. Snakefinger zemřel poměrně mladý na koncertě v rakouském Linci, zná ho poměrně málo lidí a já bych chtěl touto poznámkou přispět k propagaci jeho díla, které rozhodně stojí za to.
↧