Se skupinou Yougen jsem se seznámil prostřednictvím recenzí a profilu na progboardu. To co jsem si přečetl, mě zaujalo natolik, že jsem si dvě její alba koupil. Jejich debutové album Labirinto d'acqua a právě tuto desku Iridule. Hudba produkovaná na těchto deskách vychází z tvorby velikánů žánru, jako jsou skupiny Universe Zero, Present, ale taky Thinking Plague. Zatímco první deska je instrumentální na druhém albu je to se zpěvem trochu lépe.
Všechna alba skupiny vydala italská společnost AltrOck. K nahrávání tohoto alba si skupina pozvala spoustu hostí, mezi jinými i Mike Johnson, Dave Willey a Elain di Falco jinak kytaristu, baskytarista a zpěvačka americké legendy Thinking Plague. Na albu hostuje stejně jako na debutu bubenická legenda David Kerman, který snad hrál ve všech kapelách, které v tomto žánru něco znamenají. Na desce dominuje jako muzikant Paolo Botta takto hráč na klávesové nástroje a skladatel. Na desce se nachází, když nepočítám instrumentální úvod deset skladeb, ve kterých se pravidelně střídají instrumentální a zpívané skladby. Skladby Iridule, Ice a Thaw jsou křehké skladby téměř bez doprovodu procítěně zazpívané Elain diFalco. Z ostatních skladeb je cítit vliv již zmiňovaných velikánů a taky klasiků progresivního rocku kapelu King Crimson. Kromě zpívaných skladeb bych chtěl vyzdvihnout
The Scuttle Of The Past Out Of The Cupboards, Overmurmur a hlavně záverečné, crimsonovské Cloudscape. Píši tady o vlivech, protože hledám k čemu bych jejich hudbu přirovnal, ale v v případě Yugen se jedná veskrze o originální dílo, které nikoho nekopíruje.
Deska se mi hodně líbí a proto jí dávám pět hvězdiček
↧