Skupinu Finnegans Wake jsem poznal na progboardu a postupně pronikám do její tvorby. První album s názvem Yellow vyšlo v roce 1994. V roce 1996 ho následovalo album Green a potom v roce 2001 album Pictures, v roce 2004 dvojalbum 4th a v roce 2008 album Blue. Obě alba po Blue jsou jako od jiného souboru, převažují na nich instrumentální free jazzové těžko stravitelné improvizace.
Na albu Green, který vydala společnost Mellow se nachází osm skladeb. Na desce se střídají čistě instrumentální skladby se skladbami zpívanými Celine T'Hooft, nebo deklamovanými samotným Henry Krutzenem. Hudba produkovaná na tomto albu je jazz rock s rockovými a klasicizujícími motivy. Velice působivá jsou sóla na housle, kytaru, flétnu a klarinet. Ve skladbě Queen Wenceslas mě překvapil a potěšil způsob zpěvu hodně připomínající počáteční alba kapely Gong. Ten dialog na deskách Gongu mezi Daevidem Allenem a Gilli Smith, který mi učaroval je i tady, ale mezi Henry Krutzenem a Celine T'Hooft. Hodně se mi líbí skladba Torquemada's Dream se skvělým ženským zpěvem a kytarovým sólem Pierra Quineta i závěrečná Mountains and Clouds s latinoamerickými vlivy a rytmy. Krásná je i skladba The Dragon and the Fish Suite s krásnou hrou Wendy Ruymen na housle. Velice dobře poslouchatelné album, které jsem si oblíbil.
Následující alba Pictures a Blue se mi líbí více a proto dávám téhle desce čtyři hvězdičky.
↧