Když jsem tuhle desku slyšela poprvé, tak mě doslova paralyzovala a nahrnula na mě tolik nových dojmů, že jsem je nebyla s to vstřebat ještě pár týdnů, do té doby jsem nic podobného neslyšela. Mě na tomhle albu fascinuje úplně všechno: počínaje nahraváním (atmosféra ve studiu byla příznivá jakési větší spolupráci mezi Brouky), samozřejmě nesmím opomenou báječné seržantovské uniformy a také perfektní, originální obal.
Pokud bychom porovnali tehdejší studio Abbey Road s tehdejšími studii v Americe, tak zjistíme, že Abbey road bylo oproti nim relativně primitivní. Nahrávání trvalo dýl, ale mělo to své výhody: otevíral se zde velký prostor vynalézavosti, tvořivosti a jakémusi vlastnímu soundu studia Abbey road.
Já Seržanta, jakožto své nejoblíbenější album, beru jako jednolité dílo a už opravdu nerada separuji písně na "lepší" a "horší". Pro mě jsou všechny dokonalé a součástí jednoho díla. Ale pokud bych musela něco vyzdvihnout tak to bude zcela jistě Lucy In The Sky With Diamonds a A Day In The Life.
Tímto albem stanuli Brouci na samotném hudebním vrcholu a vytvořili magické a nadčasové dílo. Ani se neopovážím toto albu s něčím porovnávat (To je jako kdybych chtěla porovnat Hugovy Bídníky a Máchův Máj :D). Ani se nebudu snažit pasovat toto album na nějaké nejlepší (už jen proto, že "nejlepší" je velice vágní výraz a to je ten důvod, proč ho nerada používám). Myslím, že tak hudba je natolik životaschopná a magická, že se na pomyslný vrchol pasuje sama, a že si sama sebevědomě dá 5 hvězd :D ;)
↧