Franku Zappovi od začátku ležel v žaludku bezduchý pop padesátých let, a proto se rozhodl vydat rock´n´rollové album pod smyšleným názvem skupiny. Zvláště mu ležela v žaludku písnička Loui Loui, ze které si dělal legraci snad na každém vystoupení. Vydavatelská firma ho stejně donutila uvést Mothers Of Invention na přebalu, i když malými písmeny v obláčku nad Frankovým obrázkem („ je to Mothers Of Invention nahrávka pod odlišným jménem, v poslední době umím tyhle sračky pro radia“). Na přebalu má celá kapela namalované obrovské nosy. Vydání tohohle alba bylo taky zásluhou původního zpěváka Raye Collinse, který taky několik písniček složil.
Jedná se o klasické rock´n´rollové album ve stylu “doo wop“ a je na něm třináct krátkých písniček. Už úvodní Cheap Thrills složil Ray Collins, který taky na celém albu má hlavní vokál. Frank Zappa pouze v pozadí bručí a mručí tak jak je jeho zvykem. Velice pěkné jsou i verze skladeb z debutového alba How Could I Be Such a Fool, I'm Not Satisfied, You Didn't Try to Call Me a Any Way the Wind Blows. Tuhle desku jsem měl nahranou dříve než Freak Out, ten jsem v té době pouze slyšel u kamaráda z pásku. O to více jsem se těšil na to,až budu mít nahraný Freak Out na svém pásku z vinylu. Celá deska působí jako takový relax po náročných experimentálních albech jako Absolutely Free a We´re In It For The Money. Ze všech písniček je slyšet jací jsou Mothers a jejich kapelník skvělí instrumentalisté. Osobně mám tohle album hodně rád, beru ho jako recesi. On sám Frank sebe nebral nikdy vážně, a proto si udělal sám ze sebe legraci touto parodií. Myslím, že kdybych uměl lépe anglicky tak bych se určitě bavil více, než když album poslouchám teď.
Je pravda, že album nedosahuje kvalit předchůdců, ale čtyři hvězdičky si zaslouží. Vynikající relaxační deska, která se líbí i manželce protože ani netuší, že to je Frank Zappa, kterého moc nemusí.
↧