Když jsem na podzim roku 1974 nastoupil do školy v Brně a na nástěnce našel nabídku k nahrání desek, tak jsem okamžitě šel na pokoj, kde toto nabízeli. Postupem doby jsme se skamarádili a já jsem si od něj nahrával vše, co v té době přivezl. Mezi alby, která tenkrát dostal, byly taky poslední dvě desky King Crimson Starless & Bible Black a album Red. Obě alba jsem si nahrál a měl jsem v té době jejich skoro kompletní dílo sice mono, ale až na In The Wake Of Poseidon vše. Poslední tři desky nahrála skupina ve složení Robert Fripp, John Wetton, Bill Bruford, David Cross a jamie Muir. Po Lark´s Tongues In Aspic odešel Jamie Muir a po Starless & Bible Black odešel David Cross. David Cross se zúčastnil nahrávání alba Red, ale jako host.
Nahrávání tohoto alba se kromě Frippa, Bruforda a Wettona zúčastnili bývalí členové skupiny v čele s houslistou Davidem Crossem. To co se jim podařilo je podle mne to nejlepší co kapela udělala. Na albu je pět skladeb, tři obohatil John Wetton svým krásným zpěvem. V některých momentech se mi líbí ještě více než Greg Lake z prvních desek. Album začíná hodně tvrdou a důraznou instrumentálkou, ve které vyniká Frippova kytara a mellotron. Hodně rád mám i bubnování Billa Bruforda. Fallen Angel je skladba baladického charakteru s procítěným zpěvem Johna Wettona. Mně se hodně líbí úvodní instrumentálka druhé strany alba Providence s perfektní hrou leadra na kytaru i mellotron. V této skladbě jsou úžasná sóla na dechové nástroje hostů. Závěrečná Starless je nejlepší píseň od King Crimson co znám . Tahle skladba začíná táhlou hrou na mellotron a vybrnkávání na kytaru, přidává se zpěv Johna Wettona a skladba postupně graduje. Ve finále se nad tóny mellotronu střídají sóla na housle a dechové nástroje. Robert Frip tu zahraje jedno z nejkrásnějších sól, jaké jsem od něho slyšel. Tady k tomuhle albu není co dodat, je to dokonalost sama.
Hodnocení téhle desky je pro mě jednoznačné za pět hvězdiček.
↧