Po absolovování koncertu v září roku 1995 jsem byl hudbou Swans tak nadšen, že jsem si dal tehdy do Anonce inzerát, že koupím jejich desky, jako Children Of God a hlavně ty dvě sólové desky co vydali hlavní protagonisté Gira&Jarboe, pod hlavičkou Skin. Dostal jsem několik odpovědí v tom smyslu, že jsem cvok a že mi to ten, kdo si alba před osmi lety koupil, tak mi je nikdy neprodá. V jedné z odpovědí mi jeden člověk poslal adresu vydavatelství Young God Records(vydavatelsví tehdy manželů Gira&Jarboe), a doporučil mi, ať si objednám přímo od nich, co mi chybí. Mimo jiné mi taky doporučil objednat si novou desku, která právě vycházela. To jsem učinil a album mi v poměrně krátké době přišlo, peníze jsem poslal v dopise, ve kterém jsem tuto desku objednával. Největší radost, ale byla to, že v průběhu dvou měsíců bylo v Rock&Popu oznámení, že bude koncert v únoru 1997, ale v paláci Akropolis. Zápalem pro tuhle kapelu jsem nakazil ještě několik kamarádů a lístky jsme objednali a na koncert jsme se vypravili.
Koncert zahajovala finská skupina Panasonic, která hraje elektronický experimentální rock. Všichni v sále byli natěšeni na hlavní hvězdy. Na koncertě Swans přehráli převážnou část aktuální desky Soundtracks For The Blind. Koncert byl strhující, ale mně přišel trochu slabší než ten, který jsme viděli před rokem a půl. Po ukončení turné k téhle desce Gira na delší dobu skupinu rozpustil. Později jsem se dočetl, že hlavní příčina ukončení činnosti skupiny byl rozchod dvou hlavních protagonistů.
Soundtracks For The Blind je pořádná porce hudby, na dvou CD je nahráno bezmála dvě a půl hodiny temné hudby. Celé album je koncipováno, jak již název nasvědčuje, jako zvukový záznam z neexistujícího filmu pro nevidomé. Na albu je vrchol snažení dvojice Gira &Jarboe, jsou tu krátké ambientní skladby, ve kterých jsou použity pouze elektronické smyčky. Jsou zde rozsáhlé kompozice baladického charakteru, ve kterých skupina vrství akustické kytary s elektronickými industriálními hluky a šumy. Úžasný je Girův potemnělý hlasový projev. Jako vždy se mi líbí zpěv i hra Jarboe. Jarboe tu zpívá v polohách, které jsem od ní na předchozích deskách neslyšel. Tuhle desku nejste schopni poslechnout na jeden zátah. Nestačí ani jeden poslech na to, abyste dokonale pronikli do všech zákoutí tak složitého díla. S každým poslechem nacházíte spoustu hudebních nápadů, které jste v předchozím poslechu neslyšeli. První disk je více podobný předchozím albům, ale druhý se mi zdá více experimentální a tím pro mě zajímavější. Tahle deska je pro mě vrcholem prvního období a důstojným ukončením činnosti skupiny.
Pro mě je tohle jedna z nejlepších desek skupiny a stavím ji na stejnou úroveň jako Children Of God. Za úžasný zážitek při poslechu tak dávám tomuto albu pět hvězdiček. Skupinu tady téměř nikdo nezná, tak to berte jako upozornění na něco co je pro mě výjimečné. Skupinu Swans považuji za vrchol undergroundového rocku konce dvacátého století.
↧