Někdy v polovině osmdesátých let se mi dostala do ruky nabídka desek k nahrání. Protože od počátku mám slabost pro ženy tak mě zajalo album, které nahrála podle jména prokazatelně žena. Ptal jsem se kamaráda, který v té době připravoval knihu o metalu, a dostávalo se mu spousta zahraničních časopisů o muzice, a ten mi řekl, že je to hodně undergroundová záležitost a, že se mi to bude líbit. Album jsem si nechal nahrát a kamarád měl pravdu, líbilo se mi to. Po přechodu na CD jsem si tohle album koupil a mám jej ve své sbírce.
Když jsem si tehdy album 13.13 nahrál tak jsem netušil jak zpěvačka a kytaristka vypadá. Když ten kamarád začal v roce vydávat fanzin s názvem Rock88, tak v něm vyšel o Lydii Lunch článek, kde byla i perokresba umělkyně, svým způsobem se mi líbila, jako holka. Po letech jsem našel na netu její fotky a na nich byla nafocená s mini těsně pod zásuvkou, silně nalíčená, rudé rty a havraní přeliv. Vypadala jako laciná děvka z baru. Vzhled a muzika jsou každé něco jiného, i když u někoho vzhled vyvolá odpor k provozované muzice.
Její muzika, ale rozhodně lacině nevypadá. Album 13.13 nahrála Lydia Lunch s muzikanty jedné kapely z Los Angeles, kam se na krátkou dobu přestěhovala z New Yorku. Na albu je osm písniček, kde předvádí něco, co by se dalo nazvat hodně temný, psychedelický heavy metal. Ze všech skladeb čiší ponurost a temnota. Všechny skladby zpívá, spíše deklamuje Lydia naříkavým skřípavým hlasem. V textech pojednává o mučení, sebevraždách a jiných hororových záležitostech. Za zajímavost by se dalo uvést to, že ´vodní rif skladby Lock Your Door je velice podobný riffu ze skladby Come Together od Beatles. Tohle album, stejně jako i další můžu vřele doporučit všem vyznavačům tvrdých odnoží rocku.
Po letech jsem si album pustil, a pokud bych ho měl hodnotit tak mu přidělím čtyři hvězdičky. V její rozsáhlé diskografii mám jiné desky, které se mi líbí více
↧