Již obal alba nám naznačuje,že se asi bude jednat o trochu jiný styl hudby,než jsme u K.Doldingera a Passport zvyklý a nemýlil jsem se. Spousta hostů na albu,z hudby v první skladbě zbyl jen typický Klausův sax. Bahía do sol - hodně akust.klavíru,kláves a saxíku,pohodová skladba,skvělý začátek alba. Aguamarinha - Kapela zrychlí hodně je slyšet jazzová kytara a klávesové nástroje drží skladbu se saxíkem na vysoké úrovni. Bird of paradise - trochu návrat ke stylu muziky ze starších alb,ovšem jen místy a chvílemi i záblesky tradičního jazzu. Sambukada - je to tady,naplno propuklé brasilské rytmy,dopněné klávesami a dechy,je to svižné.nic nezkazí. Iguacu - Rychlejší začátek přejde ve zklidnění,basová linka,jazz.bicí a klávesy. Praia leme - opět návrat ke zvuku starších alb a je to zdařilé , sax a klávesy vévodí této skladbě. Heavy weight - jazzová kytara,moog,bicí se taky velice snaží,saxofon je k nezaplacení,povedené velice. Guna Guna - závěrečná skladba odpichovější,prim klávesové nástroje,basa,bicí. Hezky jim to odšlapuje,ale zdá se mi,že skupině,jakoby docházely nápady.Toto je jejich nejmladší,které vlastním a po dalších se asi pídit nebudu,myslím,že čtyři alba ze starší tvorby stačí,plus Doldinger jubiléé 75 live stačí. Moc mě nenadchli,dávám tři hvězdy.
↧