Skupina, která vznikla z takzvaného Bromleyského kontingentu, což byla skupina obdivovatelů Sex Pistols a těm vévodila zmalovaná Suzanne Dallion. Tato, tehdy slečna si začala říkat Siouxsie Sioux (sjúzi sjú) a svou skupinu, kterou založila se Stevem Severinem, pojmenovala podle víl z britských mokřadů, které lákaly oběti nářkem do bažin The Banshees. Pro nahrání prvotiny najali kytaristu Johna McKaye a bubeníka Kenny Morrise. Debutové album pojmenovali Scream (křik), možná podle Zuzčina zpěvu, který v určitém směru připomíná Patti Smith.
Deska vydaná v roce 1978 obsahuje deset skladeb. Úvodní Pure začíná táhlými, temnými tóny na baskytaru, do toho se přidá tahavá kytara a kvílení Siouxsie, tahle skladba plynule přejde do skladby Jigsaw Feeling. Jigsaw Feeling je rychlá skladba s hypnotickým rytmem a expresivním zpěvem. Overground se zvolna převaluje za zvuků kytary a jak jinak než skvělého Zuzčina zpěvu. Carcass je rychlá skladba, která rozhodně nepřipomíná zdechlinu. Skladbu Helter Skelter od Beatles hrají Banshees mnohem tvrději, rychleji a úderněji. Metal Postcard (Mittageisen) se mi na desce líbí snad nejvíce, písnička je hraná v e zvláštním rytmu s parádním a unikátním Zuzčiným zpěvem. Závěrečná Switch, je ve stylu, který rozvinuli na dalším albu s názvem Join Hands. Tahle deska patřila k prvním, které jsem od této kapely slyšel a hned jsem si skupinu i zpěvačku oblíbil. První čtyři desky včetně takového shrnutí na koncertním albu Nocturne patří k tomu nejlepšímu, co ve vlně post punku vzniklo. Skupina se stala kultem a po revoluci vystoupila několikrát v Praze.
Skupina Siouxsie & The Banshees patří spolu s The Cure a Joy Division k tomu nejlepšímu co přinesla post punková vlna. Siouxsie & The Banshees patří k spoluzakladatelům gothic rocku. Tahle deska je pro mě za pět hvězdiček a vždycky si ji rád poslechnu.
↧