Po počátečním odmítnutí se po čase stala tahle skupina pro mě tím nejzajímavějším, co přinesla osmdesátá léta. K deskám z počátků kariery souboru, kdy se skupina ještě jmenovala Mnemonists jsem se dostal, tak že jsem si oblíbil alba jako Invisible Map a Object Holder, od těchto alb to byl jen krůček k dílům jako Horde, Biota a Gyromancy. Hudba téhle skupiny si vás získá tak zvaným postupným pronikáním. Tahle skupina vznikla koncem sedmdesátých let a založila ji skupina výtvarníků a hudebníků. To, že někteří členové jsou i výtvarníci má za následek nádherné obaly jejich desek. Debutové album souboru vyšlo pod názvem Mnemonists Orchestra v roce 1979 a Horde je vlastně první album, které vyšlo již pod pojmenováním Mnemonists.
Na albu z roku 1981 je deset skladeb, převážně se jedná o zvukové a hlukové koláže. Můžete si poslechnout zvláštní kombinace hluků jako je tikání stroje času, start helikoptéry, zvuk rozbitého tříštěného skla, a to všechno doplněné zvukem klasických nástrojů v nezvyklých melodických shlucích, s prazvláštní rytmikou. Každou vteřinou jste překvapeni změnami, které naprosto nečekáte, nebo jste napínáni monotóním hlukem a pak jste překvapeni ryclým zvratem nálady skladby. V některých skladbách si můžete vychutnat přirozený zvuk klasických hudebních nástrojů jako piano, klarinet, violu a podobně. Co skladbám na této desce chybí je přítomnost lidského hlasu. Více zpěvu a lidského hlasu si můžete užít až na deskách z poslední doby. Tohle album stejně jako následující alba patří podle mě k tomu nejzajímavějšímu a zároveň nejrevolučnějšímu co v rámci moderní populární hudby v posledních desetiletích vzniklo.
Tahle deska je pro mě za pět hvězdiček. Nejen tohle album, ale i ostatní od této skupiny bych chtěl doporučit těm, co hledají v hudbě něco navíc. Rozhodně se jedná o hodně revoluční počin.
↧