Americké dívčí trio UT, které tvořily tři newyorkčanky Nina Canal, Jacqui Ham a Sally Young působilo hlavně v Evropě. Skupina se prezentovala postpunkovou hudbou v hnutí, kterému se říkalo “no wave“, spolu ještě se skupinami typu Sonic Youth, Swans, Live Skull a Lydia Lunch a její skupina Teenage Jesus And The Jerks. Na svých deskách se v každé skladbě i na koncertech střídali u jednotlivých nástrojů, ale pro nahrávání této desky přizvali stálého bubeníka Charlieho Stickse.
Deska Griller z roku 1989 přináší jedenáct, pro skupinu typických skladeb. Ve všech skladbách se mi líbí jejich vokály ve stylu Patti Smith a použití houslí a violy, které atmosférou připomíná skladby naší významné undergroundové kapely Plastic People Of The Universe. Podobným stylem se prezentuje jiná pro mě významná americká skupina, která působila u společnosti 4AD, a to Throwing Muses a taky předchůdci skupiny Hail, kteří si říkali Corpses As Bedmates. Na výběru společnosti Blast First se prezentovali snad nejdivočejší verzí skladby Evangelist a Mosquito Botticelli, na téhle desce došlo ke zklidnění, které můžeme slyšet třeba v zasněné skladbě Sharp's Loose. Naopak skladba This Bliss je opět syrová a divoká, přesně jak je známe z předchozích počinů. Jelikož mám rád tenhle čubčí rock a skupiny, kde učinkují děvčata, přímo vyhledávám, tak se mi tvorba UT hodně líbí. Škoda, že se skupina po vydání téhle desky rozešla, byla velkou inspirací pro kapely, které vznikly z grungeové vlny jako L7, Bikini Kill, Harry Crews a spousta dalších.
Alespoň pro mě skvělé desce dávám maximum.
↧