V roce 1991 v časopise Rock&Pop vycházela na pokračování, tak zvaná nezávislá abeceda, ve které psal tuším Josef Vlček o skupinách typu Art Bears, Univers Zero, Art Zoyd, Hail a taky o skupině 5uu´s a Thinking Plague. Popis mě zaujal a sehnal jsem si tehdy aktuální alba skupiny bubeníka Davida Kermana, spolu stouto kapelou jsem se začal zajímat i o kapely, kde David Kerman hrál, spolu s Davidem Kermanem jsem se začal zajímat o Jamese Grigsbyho, Boba Drakea a Mike Johnsona a jeho vtipně pojmenovanou skupinu Thinking Plague (myslící mor). V této skupině mimo výše jmenované učinkoval po Bobu Drakeovi Dave Willey. Postupně jsem zjistil, že má boční projekt s názvem Hamster Theatre, a pod touto hlavičkou provozuje velmi zajímavou hudbu. Rovněž jejich desky jsem si sehnal a koupil. Jako první mě zaujalo jeho album, které nahrál u svého známého Františka Popelky v Poličce na čtyřstopý magnetofon. Na této desky je krom skladby prozaicky pojmenované Lítost i písnička Petra Nováka Ester, kterou zpívá Carmel Kooros, takovou tou americkou češtinou. Tahle skladba mě tehdy dostala, tak, že jsem si obstaral všechny Daveovy desky.
Deska Immeasurable Currents je jeho druhá sólová deska a vydala mu ji italská společnost AltrOck Productions v roce 2011. Na desce klasické délky kolem čtyřiceti minut je nahráno dvanáct písniček, ve kterých mají hlavní vokál zpěvačky z Daveových mateřských Thinking Plague Deborah Perry a Elaine di Falco. Dave hraje na všechno možné včetně jeho oblíbeného nástroje akordeonu. Z hostů jsou zajímaví hlavně bývalý baskytarista Soft Machine Hugh Hopper, kytarista Thinking Plague Mike Johnson, kytarista miRthkon Wally Sharold, tady pouze jako zpěvák a světoběžník bubeník David Kerman.
Tahle písničková deska si mě získala, protože mi hodně připomíná mé velmi oblíbené Beatles, v některých skladbách jsou slyšet Daveovi domovští Thinking Plague. Skoro ve všech písničkách hraje na akordeon, ten nástroj se mi nikdy moc nelíbil, ale tady do těch písniček pasuje. Navozuje to takovou melancholickou náladu a k tomu zasněný zpěv hlavní vokalistky Deborah Perry, je přesně to pravé co sedí k dnešnímu ospalému počasí. Desku hraji dnes již snat po páté a pořád se toho nemůžu nabažit. Úplně je z toho cítit ta pohoda s jakou to výše jmenovaní nahrávali.
Skvělé desce maximální ohodnocení
↧