Tak, jako se zájmem sleduji jazzovou a klasickou produkci vydavatelství ECM, stejně pečlivě mapuji katalog firmy ANTI-.
V roce 2005 u ANTI- vydává instrumentální album „Belladona“ Daniel Lanois, které je jakýmsi protipólem mnou ne příliš dobře přijatého Danielova alba z roku 2003 „Shine“. Většina materiálu byla nahrána sóĺově nebo s jazzovým bubeníkem Brianem Bladem.
Jedná se o další z Lanoisových zastavení na jeho dlouhé ambientní hudební pouti. Daniel si tentokrát navíc přibalil steel kytaru, což je nástroj, na který hraje již od mládí. Jako skvělá ukázka lanoisovského steel kytarového pojetí hry poslouží tracky „Desert Rose“ a „Carla“.
K soustředěnému poslechu je fanouškům nabídnuta poměrně široká hudební paleta. Počínaje úvodním vířivým „Two Worlds“, reggae/dub houpavou „Frozen“, až po jakoby v zimním spánku hrané „Dusty“. Mezi další skvosty řadím skladbu „Oaxaca“, což je úchvatná kytarová ambientní záležitost s andělsky znějícím vokálem Darylla Johnsona. Dále bych chtěl vyzvednout nahrávku „Agave“, která je jakýmsi přímým ohlasem na Mexiko, kde byla většina materiálu natočena. Ve skladbě slyšíme tamní pouliční vesnickou kutálku a máme pocit, jakoby hrála někde u nás za rohem. Neměl by zapadnout ani můj tajný favorit, nenápadná hitůvka „Flametop Green“, na které jednoduchá kombinace piana a zvonivé kytary navozuje úžasnou atmosféru klidného nedělního odpoledne.
Album „Belladona“ je skutečně ambientním skvostem a z pohledu Lanoisovy sólové tvorby se jedná o jednu z jeho nejpovedenějších nahrávek.
Vdeck škála 95/100
↧