Řadit čtyřpísňovou malou desku (EP) mezi alba je poněkud zvláštní, nicméně.
Psí vojáci vznikli v roce 1979. Po deseti letech se stále ještě velmi mladí hudebníci (bylo jim okolo 25 let) poprvé dostali do profesionálního studia, aby nahráli výřez ze svého aktuálního, a jak se později ukázalo, vrcholného repertoáru.
Všechny čtyři legendární skladby znějí proti koncertním verzím jaksi decentněji, pokorněji, trochu mi tam chybějí ty ostré hrany, na které jsme u Psích vojáků, tehdy ještě stále P.V.0., byli zvyklí.
A tato verze Žiletek díky hoboji hostujícího Jana Koláře je opravdu lahůdková, výjimečný okamžik srovnatelný třeba s originálem Mišíkovy Variace na renesanční téma.
Psí vojáci v této době byla už takřka legendární kapela, navíc na vrcholu své popularity a tvůrčího rozmachu. Je paradoxní, že pro širokou veřejnost toto minialbum byla teprve malá první vlaštovička, že tato kapela tady existuje a bude s ní třeba v budoucnosti počítat, což dokonale naplnila.
↧