Drake, Nick - Five Leaves Left

'Ovocný strome, ovocný strome, nikdo tě nezná, jen déšť a vzduch, o nic se nestarej, budou stát a zírat, až tu nebudeš' Tato slova snad nejlépe vystihují Nicka Drakea. Za svůj život vydal pouhá tři alba - dohromady jen něco málo přes hodinu a třičtvtě hudby - vystupoval minimálně, rozhovory pro svou uzavřenou povahu také moc neposkytoval, žádný obrazový materiál po něm nezůstal, jen hrstka fotografií. Alb se také moc neprodalo, až po jeho smrti. To už se k němu hlásili lidé jako Robert Smith z The Cure (název pro svou skupinu našel Smith v písni Time has told me - Čas mi řekl, že je stále těžší tě najít/ ustaraný lék pro ustaranou mysl), Peter Buck z REM, kteří hráli několik jeho písní na svých koncertech, Mikael Akerfeldt z Opeth a řada dalších. V roce 2004 s vydáním kompilace Made to love magic se dokonce umístily dvě jeho písně v britských hitprádách. A to téměř 30 let po jeho smrti. Debutové album je překvapivě vyrovnanou kolekcí písní ve folkovém duchu. Otevírá jej chytlavá Time has told me ve třídobém taktu. I aranžmá tu navozuje dojem pohody - jen klavír, kontrabas a citlivá elektrická kytara. Skladbu River Man už ale hraje Nick sám, jen od druhé sloky se připojí skvěle zaranžované smyčce, přesně zapadající do zasněné nálady. Zpěv mi dost připomněl Tima Buckleyeho. Netypický pětidobý takt ani nepostřehnete, jak tato píse� plyne. Three Hours je silně náladová, conga a baskytara udržují napětí, zato dobře vynikne Nickova akustická kytara, na kterou často hraje v nestandartních laděních. Čtvrtou skladbu Way To Blue Drake jen zpívá, doprovod obstarají smyčce. První stranu uzavírá nejkratší píse� Day is Done, opět jen s kytarou, zpěvem a smyčci. Ve svižnější 'Cello Song se vracejí conga a kontrabas a v souvislosti s názvem skladby i violoncello. V další klidné The Thoughts of Mary Jane hraje Drake opět sám, jen za asistence dechových nástrojů. Zato v Man in the Shed s jazzovými názvuky uslyšíme vedle kytary ještě kontrabas a klavír, který tu má dost prostoru pro sólové vyhrávky. Předposlední je Fruit Tree, z nějž jsem použil úvodní slova. Píse� o slávě a smrti - Život je jen vzpomínka/ co dávno proběhla/ divadlo plné smutku/ kvůli dávno zapomenutému představení. Po této snad nejsmutnější písni přichází výborný závěr, skladba Saturday Sun. Je to svým spůsobem třídobé blues, jediná skladba s bicími, též vibrafonem a klavírem, na nějž hraje sám Drake. Jakkoli se skladba líně převaluje v duchu sobotního východu slunce, text končí slovy: Sobotní slunce se změnilo v nedělní déšť a tak si neděle sedla v sobotním slunci a plakala po celý den. Obzvlášť melancholická deska pro deštivé počasí.