Na podzim roku 1969 nás vzala naše třídní učitelka na čtyřdenní výlet do hlavního města, kde jsme mimo jiné navštívili Hrad, divadelní představení v Narodním divadle a operetu v Hudebním divadle v Karlíně. Byl to zážitek, ale pro mě byl největší zážitek to, že jsme byli ubytováni ve Vodičkově ulici, na snídani jsme chodili podchodem do mlíčňáku na Václavák, a v podchodu se tenkrát scházely pražské máničky. Toužil jsem mít tak dlouhé vlasy jako oni a krásný dlouhý kabát z dědovy skříně. Mimo jiné jsem si tam koupil číslo časopisu Pop Music Expres, ve kterém byl mimo jiné článek o kapele Spooky Tooth od Pavla Černockého. Zaujal mě popis i vzhled muzikantů. Když jsem se později po nějaké jejich desce sháněl tak to nikdo neměl, nahrál jsem si tuhle desku až mnohem později. Když jsem si nahrávku pustil doma přes polystyrenovou bednu tak to byl pro mě šok, tak tvrdý rock jsem od kapely z konce šedesátých let nečekal.
Skladba i deska začíná poklepávání bicích a do toho vyjede úžasný kytarový riff za podpory kláves a skvělého duetu Wrighta s Harrisonem. Ve skladbě Feelin' Bad je nádherný kontrast Harrisonova hlasu a vysoko položeného sboru. Zajímavá je skladba I've Got Enough Heartaches se sborovým zpěvem. Na albu je parádní verze jediné převzaté skladby Evil Woman od britské kapely Troggs. Ve skladbách Lost In My Dream a That Was Only Yesterday jsou krásné vícehlasé vokály s podporou kláves. Hodně se mi líbí skladba Better By You, Better Than Me, kterou nahrála v poslední době skupina Judas Priest.Celá deska je perfekní ukázkou hard rocku konce šedesátých let. Vynikající jsou i instrumentální výkony jednotlivých hráčů, které asi vedly k tomu, že si je vybral francouzský skladatel Pierre Henry, aby spolupracovali na jeho díle Ceremony (obřad). Deska Spooky Two patří ke kultovním albům konce šedesátých let a myslím, že patří do sbírky každého rockového fanouška.
Pro mě je tahle deska za pět hvězdiček.
↧