O kapele s názvem Bakerloo jsem neměl do dnešních dnů vůbec ponětí. Nedávna mi jej dovezla dcera od kamaráda, on si jej pořídil na japonském miniLP, a tak mi jej věnoval. Když jsem s ním mluvil telefonem tak mi říkal, že se mi to bude určitě líbit. Podle názvu, který mi kamarád říkal, jsem si myslel, že se jedná o nějaký projek, na kterém hraje Ginger Baker takto bubeník Cream, netušil jsem, že se jedná o Keitha Bakera, který později hrál na desce Salisbury skupiny Uriah Heep. Tohle je skupina, kterou založil Dave 'Clem' Clempson pozdější kytarista Humble Pie a taky jedné z fází jazzrockových Colosseum.
Na tomto albu hraje skupina hard rock ve smyslu slov Roberta Planta “všichni jsme ovlivněni blues, ale každý ho interpretuje trochu jinak“. Na albu je zařazena rovněž skladba Willieho Dixona Bring It On Home s foukací harmonikou, jedná se o stejného Dixona, který složil třeba skladbu You Shook Me, kterou hrají Led Zeppelin i Jeff Beck Group na svých debutech. Samozřejmě nechybí bubenické sólo ve skladbě Gang Bang. Velice zajímavá je adaptace Bachovy skladby Drivin' Bachwards, kterou pod názvem Bouree nahrála skupina Jethro Tull na album Stand Up. Tady není ta krásná klasicizující flétna jako u Jethro Tull, ta je nahrazena trubkou, na kterou hraje Jerry Salisbury. Dave 'Clem' Clempson je skvělý kytarista, a tak milovník hard blues si přijde na své. Nejvíce mě zaujala závěrečná skladba alba Son of Moonshine, která je opravdu jízda. Blues se vším co k tomu patří, hlavně skvělé kytarové sólo. Nevím, jak jsem mohl opomenout takový klenot. Člověk nemůže znát ani mít všechno, takže děkuji tímto kamarádovi za skvělý hudební zážitek, který mi přinesl poslech této desky.
Co se týká hodnocení tak to není za maximum, ale za pěkné čtyři hvězdičky.
↧