V roce 1988 mi kamarád, který vydával v Jihlavě rockový fanzin Rock 88, doporučil k poslechu sampler SubPop200, který v té době vyšel, a on mi jej nahrál na kazetu. Tahle dvojdeska přinesla na tu dobu nový zvuk a nové kapely, které pak na krátkou dobu určovaly směr, kterým se populární hudba bude ubírat. Na albu bylo spousta kapel z amerického města Seattle a nejlepší nebo mně se líbící byly tyto Tad, Soundgarden, Mudhoney , Screaming Trees a skupina, která začala udávat směr Nirvana. Nirvana, ne protože by byla nejlepší, ale její písničky nejvíce oslovily publikum tak jak před lety Beatles. Nejdéle hrající byly skupiny Mudhoney a Soundgarden. Obě dvě zpočátku hrály takovou směs metalu a punku, které se říkalo hardcore. Od Soundgarden jsem si v té době sehnal a nahrál na kazety alba Ultramega OK a Louder Than Love. Byly to desky plný tvrdých a temných skladeb, na první desce Ultramega OK vzdala skupina hold Johnu Lennonovi zařazením skladby One Minute Silence. Posléze jsem si koupil na CD jejich majstrštyk Badmotorfinger, kde jejich směs tvrdé hudby ala Black Sabbath a Led Zeppelin dosahuje ke hvězdám.
Album Superunknown vyšlo v roce 1994 a bylo velkou senzací na alternativní scéně. Mě na této skupině hodně bere vynikající zpěvák Chris Cornell, fantasticky hutné bicí Matta Camerona a syrová kytara Kima Thayila. To, že je Cornell vynikající zpěvák se potvrdilo jeho účastí na albu Carlose Santany, kde zpívá skladbu Whole Lotta Love a taky vynikl jako zpěvák skupiny Audioslave, která vznikla po rozpadu Soundgarden. Na albu Superunknown je šestnáct skladeb plných tvrdých riffů ala Black Sabbath a jeden superhit s názvem Black Hole Sun. Tehdy Chris Cornell v rozhovoru pro nějaký hudební časopis řekl, že obdivují kapely jako Led Zeppelin, Black Sabbath a Beatles. Taky prohlásil a tím si mě ještě více získal, že spousta písniček Beatles je tvrdší než většina heavy metalu. Tohle album je jedna velká jízda od úvodních tónů skladby Let Me Drown po poslední bonusovou skladbu She Likes Surprises. Vynikající jsou tvrdé skladby My Wave, Spoonman, Limo Wreck a 4th of July. Desku už jsem dlouho neposlouchal, pustil jsem si jí v souvislosti s vydáním tohoto alba na vinylu, který jsem si objednal. Tohle je pro mě jejich nejvyváženější album, já mám nejradši desku Louder Than Love, protože je podle mě nejsyrovější a nejtvrdší. Soundgarden mám spolu s Mudhoney a Alice In Chains z celého grunge asi nejradši a tahle deska patří k tomu nejlepšímu, co v tomhle směru vzniklo.
Tahle deska si stejně jako Louder Than Love a Badmotorfinger zaslouží maximum. Ty nové desky neznám a neslyšel jsem je, ale myslím, že rozhodně stojí za to.
↧