Budu za zpátečníka, ale po skvělém a živelném debutu pro mě byla tahle deska tak trochu zklamáním. Rozdíl mezi oběma plackami je propastný, jako kdyby to ani nebyla jedna a ta samá kapela a Images and Words mi přišla málo metalová, přeprodukovaná, sterilní a chladná. Leč, jak se to zpívá v jedné přihlouplé české písničce, čas otupí i ostrý břít a tak si dneska můžu třeba Another Day poslechnout i bez toho, že by se mi ježily vlasy hrůzou. Navíc tady mocně pracuje potvůrka nostalgie a tak si pobaveně vybavuji vzpomínky na dobu před více jak dvaceti lety...
Jednoznačně nejlépe na mě působí rozmáchlé a instrumentálně vytříbené pecky Take The Time, Learning To Live a především Under A Glass Moon. A možná trochu překvapivě i drobná Wait For Sleep, které velmi sluší subtilní aranžmá jen pro klávesy a zpěv.
Hodnocení tři a půl tentokrát zkrouhnu směrem dolů. V rozsáhlé diskografii Dream Theater bych našel desky lepší - např. debut, Awake, Metropolis pt.2, nebo Octavarium, ale i horší - Train Of Thought.
↧