Tuhle desku mi ještě spolu s alby Electric Prunes: Underground, United States Of America: USA a Vanilla Fudge: The Beat Goes On nahrál člověk, který pořádal poslechové pořady v Malém divadle hudby v Brně. V té době jsem začínal pronikat do Beefheartova díla, měl jsem nahraná alba Safe As Milk, Strictly Personal a Spotlight Kid. Skvost Trout Mask Replica jsem si nahrál o něco později.
Na desce, na které bylo napsáno, že ji kapela nahrála v roce 1965, se nacházejí čtyři skladby. Jedná se vlastně o dvě nezveřejněné skladby Tarotplane, 25th Century Quaker a jiné a hodně natažené verze skladeb Mirror Man a Kandy Korn. Není to záznam z koncertu, jedná se o živé hraní ve studiu ne v roce 1965, ale v roce 1967 před vydáním druhého alba Strictly Personal. Úvodní skladba Tarotplane je skoro dvacetiminutová bluesová improvizace, již tehdy s typickými beefheartovskými kytarami a jeho fantastickým hlasem. Druhá skladba Kandy Korn je jinou možná lepší verzí skladby z alba Strictly Personal. Po ní následuje skladba 25th Century Quaker, která už předznamenává skladby na následujícím albu Trout Mask Replica. Závěr alba patří titulní skladbě Mirror Man, ta je natažena na šesnáct minut, a je to opět fantastická improvizace s Donem Van Vlietem v nejlepší formě. Tady řve, mručí a skřehotá tak jak to umí jen on. Já mám CD verzi s pěti bonusy, kde je mimo jiné parádní verze odvazové skladby Trust Us s nádhernou kytarou a jak jinak zpěvem.
Tahle deska perfektně doplňuje čtveřici alb Safe As Milk, Strictly Personal, Trout Mask Replica a Lick My Decals Off, Baby a patří k tomu nejlepšímu co Don Van Vliet vytvořil. Nedávno jsem viděl, když jsem si pustil odkaz v poslouchacím vlákně, taky ukázky jeho malířského umění a musím přiznat, že nějakou reprodukci, na originál bych neměl si dovedu představit doma na stěně. Byl to opravdu všestraný umělec a svým způsobem genius, jeho dílo je unikátní a nenapodobitelné. Takovou barvu a sílu hlasu jen tak někdo nemá. Tohle album je pro mě jednoznačně za pět hvězdiček.
↧